Prvopočátek kapely SD 12 je v prosinci 2003, kdy si spolu poprvé zahráli ve Studenecké hospudce Pepa Moravec známý v jiných kapelách i jako Bob nebo Pětibob (akustická kytara a zpěv) a bubeník Luboš Kubát-oba ze Studénky.Ještě týž měsícse k nim přidal Fanda Vodička (zpěv) z nedalekých Štoků.Pepa Moravec do té doby hrál s nyní již nefungující country kapelou Vánek .Luboš s Fandou byli zbývající členové ze studenecké dechovkové kapely Vysočinka,která v té době již ukončila činnost.
Tenkrát se vžil první název Studenecká Dvanáctka-ikdyž byli jen tři.Přes zimu zkoušeli-hráli tak dvakrát týdně.Většinou to bylo při normálním provozu hospudky,takže se jejich písničky rychle dostaly do povědomí přísedivších,aniž by to někteří hudbynemilovní i chtěli. Pomalu se jim v repertoáru křížilo country s dechovkou ,až postupně přibývaly songy jiných stylů,které posluchači momentálně vyžadovali a tak se tvoří průběžně jejich nabídka písniček dodnes.
Zkoušeli k sobě sehnat po čase basáka,ale nedařilo se.Přece jenom Studénka je trochu z ruky a většina jejich vystoupení byla právě tam ,byl tedy problém s dopravou.Nějaký čas stálého basistu intenzivně sháněli, až na to po špatných zkušenostech s různými nájemnými hráči a rádoby kamarády rezignovali a nechali to osudu.Jak se to nyní jeví,bylo to dobrý tah.Jak postupem doby přibývalo akcí,našli se i basáci a nakonec od pulky roku 2009 mají svou první teoreticky stálejší baskytaristku Pavlu. Bohužel Pavla po dvou měsících bez vlastního zavinění skončila,ovšem z důvodů nesouvisejících s muzikou. Život kapely jde dál a Pavlu nahrazuje na postu baskytaristy Jaromír Volný,přezdívaný Jaro.První zkouška proběhla úspěšně v půlce září 2009 a zdá se,že Jaro už je konečně ten pravý ,kterého hledali.Jaro se před časem přistěhoval z Ostravska a dokonce chybělo velmi málo a stal by se obyvatelem Studénky.
Nyní přichází čas objasnit nynější název naší kapely. Někdy v roce 2004 se domluvilo první hraní mimo náš stálý "rajon" .Název Studenecká Dvanáctka se nám začal zdát moc dlouhý a moc dechovkový.Proto jsme hledali název ,do kterého by naši spolustolovníci v hospudce nemohli rýpat a vymýšlet různé rýmovačky. Padl návrh SDEN a natiskly se první plakáty.Ovšem název nebyl dobrý-za prvé se nedal pořádně vyslovit a hned padlo několik překladu téhle zkratky( z nichž je uveřejnitelné snad jen: studenecký dědci enormně nalitý).Takže jsme se dočasně vrátili ke starému názvu a od roku 2008 používáme název SD 12,což je vlastně zkratka Studenecké Dvanáctky,ale zní to líp.
A proč zrovna dvanáctka,když jsme ze Studenky jen tři respektive dva? Často se nás lidé na toto ptají.Odpověd je jednoduchá-do tohoto počtu jsou započítáni i Studenečtí muzikanti ,kteří již nejsou mezi námi( harmonikář pan Kubát, bubeník pan Staníček i pan Hůďa a další) a zbytek toho čísla tvoří basáci,kteří s námi kdy hráli.
Bohužel ,ani basák Jaro nevydržel dlouho.Našel si takové zaměstnání,které mu zcela znemožnilo hrát s námi a tak jsme se po několika hraních odřeklých kvůli němu po vzájemné dohodě s ním rozešli na začátku léta 2010. Prozatím si budeme basáka jednat a co bude dál se uvidí. Takže na podzim 2010 máme celkem tři stálé zaskakující basáky-Boříka (z Emila),Jirku Dvořáka (z bývalého Vánku) a Jara(už má teď trochu víc času) .Bohužel ,ale nikdo zatím nastálo.
.Začátek roku 2011 byl ve znamení zkoušek,takže v lednu a v unoru se po delší době zkoušelo. Hraní bylo naplánované skoro až do srpna(hraní dvakrát do měsíce nám plně stačí),takže jsme se museli snažit. Nacvičovali jsme několik nových písní .Z repertoaru ubylo několik country a dechovek a přibylo pár ploužáků.Celkově vše směřuje k tomu,že budeme mít v budoucnu třetinu country a lidovky a zbytek bude tvořit rock-pop hratelný v našem nástrojovém obsazení. A velká událost.....bubeník si na kopák pořídil nápis SD12 -Studénka ,takže lidi kteří nás neznají,se nebudou muset ptát,kdo že jim to vlastně hraje. V letošním roce téměř všechno naše hraní probíhá s Boříkem na basu k naší velké spokojenosti,ale naskytnou se i termíny kdy Bořík nemůže.Na jaře jsme se seznámili s dalším výborným basákem Borkem,který s námi poprvé vystoupil v květnu na Hubertce. Borek studoval na AMU hru na kontrabas.V éře totalitního režimu se živil, jako profesionální hudebník, kdy působil mimo jiné se skupinou Karamel ( hit - Přízrak 7.B).Ikdyž to má k nám poměrně daleko a je vytížen ve své kapele ,rád nám příště vypomůže, když bude třeba . Na konci roku 2011 musím konstatovat,že Borek s námi hraje teď mnohem častěji. Zvykli jsme si ,že pomalu na každé hraní má jinou basu a jiný aparát .Borek je totiž velký sběratel baskytar a basových aparátů ,má jich udajně několik desítek kusů.Jeho častá účast s SD12 není ovšem způsobena jen tím,že je výborný muzikant.Je také velmi spolehlivý ,skromný a kamaradský,takže nám vyhovuje i po povahové stránce. A je taky pěkný šprýmař. Jedna dobrá duše nám na něj pověděla historku...prý ho z jedné kapely vyloučili protože kapelníkovi těsně před začátkem hraní rozladil tajně kytaru,vyšrouboval žárovku z lampičky a otočil noty obráceně..Borek se brání,že to není pravda,tak nevím. Pro jistotu se radši nevzdaluju z podia. V tomto roce jsme také vylepšili aparaturu přechodem z powermixu na zesilovač a samostatný mix a taky jsme konečně začali používat odposlech.Myslím,že pro nás byl rok 2011 v rámci našich možností úspěšný. Na začátku roku 2012 jsme moc nezkoušeli jak jsme si předsevzali. Asi jen dvakrát ,protože první hraní přišlo už v půlce února. Nejlepší z veřejných zábav na jaře byla v březnu tancovačka v Petrovicích,kde v místním retro sále bylo uplně nabito a lidi se dobře bavili od uplného začátku až do konce.kdy se v klidu rozešli.Zajímavostí bylo věkové složení publika-od nejstarších přes střední generaci až po úplně mladé. Často taky hrajem u Fandy na chatě,kde jsme stále na stejném místě ,ale pokaždé jiní posluchači. Zřejmě největší událostí letošního roku bylo ,když si bubeník Luboš v květnu pořídil po čtyřiceti letech konečně jiné bicí za svoje prastaré retro amátky. Je to výsledek několikaletého snažení všech členů i nečlenů kapely,kdy po vyčerpání všech možných prostředků ,jsme se už ze zoufalství na vánoce chtěli Lubošovi na nové bicí složit sami. Museli jsme pro ně jet asi 150 km,ale koupě byla výhodná. Vlastně pohoršit si nemohl,protože horší bicí než používal do téhle doby vlastně ani neexistují. Snad jen buben potažený blánou z kozy, který používal Lubošuv předchůdce pan Staníček po válce ještě ve Vysočince nebo dětský plechový bubínek na hraní. Nyní je vidět spokojenost v jeho tváři a dává nám za pravdu ,že už to bylo potřeba. Ještě nám zbývá vyměnit jeho prastarý legendární kufr papírák,který má udajně ještě po staré paní Pánkové (zemřela po válce)od nás ze vsi. Kufr je ve zbědovaném stavu a je používán na bubenické potřeby(paličky,tamburinu,slivovici a tak) a bubenik na něj nedá dopustit... neopouští totiž staré věci pro nové,jako ve známé písni. Druhá polovina prázdnin a začátek podzimu byl ve znamení naší zvýšené aktivity,kdy jsme byli vytížení opravdu každý víkend dva měsíce dopředu ,až prosinci jsme skončili sezonu na Poslední leči v Okrouhličce,kde se basistovi Borkovi podařilo vyhrát v tombole první cenu-divočáka a ještě několik dalších. Předloni zase vyhrál první cenu Pepa M. kapelník , takže jsme vlastně jen navázali na tradici. Jen nevím jestli si nás po teto udalosti ještě příště myslivečkové pozvou.
Rok 2013 se téměř nezkoušelo v zimním období a i se méně hrálo než jiné roky. Bylo to způsobeno pracovní vytížeností jednotlivých členů. Z těchto důvodů zpěvák Fanda v červnu oznámil ,že by chtěl ukončit svoji činnost výhledově do konce roku neboť lidově řečeno na dvou koních nelze jet a právě nejvíc jak naše hraní tak i akce v jeho hospudce probíhají právě o víkendech. Fando nezbývá než Ti poděkovat za ty pěkný akce co jsme spolu zažili , budeš nám scházet ale život jde dál.Takže momentálně sháníme dalšího hráče a zpěváka ,který by Fandu nahradil , další hraní nedomlouváme a máme tzv. uměleckou pauzu.Na jak dlouho to se teprve ukáže. Koncem léta jsme ještě zahráli tradičně s Boříkem již popáté na Drnu a uzavřeli tamní prázdninovou sezonu countrybálů. Bylo to moc pěkné jako každý rok a Bořík to opět jen taktak stihnul do práce. A na poslední prázdninový víkend jsme zahráli ve Veselici na poutové zábavě pod širým nebem .Borek přivezl sebou nečekaně kamaráda Ládu, klávesistu a harmonikáře z kapely Trio.Byla tam moc pěkná atmosféra a zábavu ukončil až déšt kolem druhé hodiny ranní. Na podzim jsme se sešli již asi naposled ve staré sestavě na zavírání Myslivecké chaty. S Borkem přijel opět klávesák Láda a zábava se protáhla až do ranních hodin. Borek bohužel oznámil že dostal nabídku od jiné kapely ,která jeho služeb využije mnohem více,takže již by s námi mohl hrát jen v připadě volna. Borkovi to samozřejmě přejem, děkujem mu za všechno dobré co nám přinesl za jeho působení v SD12 a jsme rádi, že jsme ho mohli v životě potkat.Borek nám nechal nám nahlédnout do světa opravdových hudebních profesionálů v kterém se pohybuje celý život ,mnohým věcem jsme se od něj přiučili a přitom nikdy nedal najevo že by byl něco víc po muzikantské stránce. A když už se děkuje ,nesmím zapomenout na našeho druhého externího basistu Boříka ,který upoutá nejen svou netradiční image a svým smyslem pro humor ale vyniká i skromností jako většina výborných muzikantů ,které jsem měl možnost poznat ale je navíc i velmi svědomitý a spolehlivý .Hraní s Boříkem bylo vždycky pro nás a věřím že i pro publikum příjemným zážitkem. Dovolte mi malý postřeh z muzikantského dění za těch posledních deset let i předtím.Kdo je vlastně dobrý muzikant? Řekl bych,že je to jako jinde v životě.Vlastně opravdu dobrý muzikant se pozná nejenom jak hraje a zpívá , že je hvězda a má hvězdné manýry , ale to není všechno. Osobně jsou Ti opravdu dobří vidět třeba jak pomáhají ostatním s aparaturou ikdyž mají svoje věci hotové, jak udržují dobrou pozitivní náladu v kapele,neupozornuji na chybu kterou si každý stejně uvědomí sám ale s usměvem bez výčitek navrhnou jak to příště udělat lepší . Kritikům ,kteři se najdou na každé akci, se nevtírají do přízně a když se domluví hraní třeba až za půl roku a mezitím se nevidíme,tak se den před termínem sami ozvou ,třeba s dotazem jak se mají obléct..... Vratme se ale k původnimu tématu. Dva muzikanty už opravdu nemáme kým nahradit. K tomu se přidaly jako poslední kapka v poslední době problémy se zajištováním dopravy na akce . Jako kapelník jsem usoudil,že dál už to v této situaci ,kdy jsme zbyli dva muzikanti nemá smysl . A SD12 po výměně víc jak poloviny členů už by stejně nebyla SD12 jako dřív. Takže k desetiletemu vyročí kariery kapely SD12 kapela ukončila činnost a i my zbylí dva s bubeníkem Lubošem se rozcházíme každý svou cestou. Neodcházíme samozřejmě navždy z muzikantského světa.Za nějaký čas ,když se poštěstí, se třeba objevíme někde jinde s jiným názvem ,protože kdo si jednou začal s paní muzikou,už bez ní nedokáže být. Loučíme se ale za SD12 a moc díky všem Vám našim příznivcům za Vaší náklonnost i za Vaší energii, která pro nás byla poháněcí motor při našich vystoupeních a Vy jste na oplátku při poslechu obyčejné muziky s SD12 mohli chvilku zapomenout na starosti všedních dnů . Pepa Moravec